z radnice úvodem co se děje sport kultura škola, školka, bosa od čtenářů mč bosonohy

Město Brno poskytuje výhodné zápůjčky z Fondu rozvoje bydlení s roční úrokovou sazbou ve výši 1,52 % Město Brno poskytuje vlastníkům nemovitostí na území města Brna výhodné zápůjčky s roční úrokovou sazbou ve výši 1,52 % na opravu a modernizaci bytových a rodinných domů a bytových jednotek. O zápůjčku, která bude poskytována v roce 2017, mohou vlastníci nemovitostí požádat v termínech od 1. 9. 2016 do 15. 10. 2016 a od 1. 12. 2016 do 15. 1. 2017. Žádosti na předepsaném formuláři jsou přijímány na Bytovém odboru na Malinovského nám. 3 nebo na úřadech městských částí, na jejímž území se opravovaná nemovitost nachází. K zajištění zápůjček z Fondu rozvoje bydlení nepožaduje město ručitele. Tyto zápůjčky jsou jištěny zřízením zástavního práva k opravované nemovitosti ve prospěch města po dobu splácení. Za vyřízení smlouvy žadatel nehradí žádný poplatek. Smlouvu o zápůjčce vyhotoví Bytový odbor také zdarma a poplatky za vedení účtu hradí město. Bližší informace o  zápůjčkách z  Fondu rozvoje bydlení mohou občané získat na Bytovém odboru MMB na Malinovského nám. 3, dveře.č. 280 a  281, nebo na telefonních číslech 542 173 245 a 542 173 287. Mgr. Jiří Lahoda, vedoucí Bytového odboru MMB

Právní okénko

Rodinný závod Vážené čtenářky, vážení čtenáři, jižní Morava je inspirativní kraj, je opěvovaná v písních, literárních dílech, a jak jistě víte, v nedávné době vznikl také televizní seriál Vinaři, který nalézá inspiraci v místním koloritu. Jižní Morava však byla též inspirací pro tvůrce občanského zákoníku, a to konkrétně při tvorbě právní úpravy tzv. rodinného závodu, který je upravený v § 700 až § 707 občanského zákoníku. Zákonodárce měl těmito ustanoveními v úmyslu upravit vztahy uvnitř rodiny, které vznikají při hospodaření a společné práci na vinici, ale nejen tam. Rodinný závod vznikne, jestliže v něm společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně, a je ve vlastnictví některé z těchto osob, aniž mezi nimi existuje nějaká smlouva. Takové vztahy však nemusí vznikat jen při pěstování révy, ale i v jiných provozech např. v pohostinství či v zemědělství. Jako příklad bych mohl uvést vinici, která je ve vlastnictví nejstaršího člena rodiny, děda, který nejlépe ovládá výrobu vína. Při této výrobě mu však pomáhají jeho děti a vnoučata, kdy společně pak tvoří rodinný závod. Právní úprava rodinného závodu pak stanoví, že členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu se podílejí na zisku z něho i na věcech z tohoto zisku nabytých, jakož i na přírůstcích závodu v míře odpovídající množství a druhu své práce. A dále se také uvádí, že rozhodnutí o použití zisku z rodinného závodu nebo jeho přírůstků, jakož i rozhodnutí týkající se záležitosti mimo obvyklé hospodaření včetně změn základních zásad závodního provozu nebo jeho zastavení se přijímají většinou hlasů členů rodiny zúčastněných na provozu rodinného závodu. Můžeme tedy uzavřít, že zákon chrání ty, kteří se podílejí na provozu svou prací tak, že jim náleží podíl na zisku a právo rozhodovat. V našem případě tedy děd, ač nejstarší a nejzkušenější, nemůže sám rozhodnout např. o  prodeji vinice a  musí se shodnout většina členů rodinného závodu. Advokátní kancelář Mgr. Hugo Hubený

6

bosonožský zpravodaj 7/2016