Básníci to mají jednoduché. Vypijí si pár deci vína, nechají se políbit múzami (nebo obráceně) a už se jim to píše. Rozumíme ale tomu, co pod vlivem polibků a vinných produktů vyplodí? A můžeme všemu věřit? Když nám došel do redakce další výtvor našeho bosonožského poety, opáčila jsem mu obratem, že žlutá barva, o které píše a kterou nám báseň dokonce do fotky vepsal (na zadní straně obálky), není barvou lásky, ale naopak! Z řecké mytologie víme, že zlaté jablko bylo příčinou trojské války, symbolem pýchy a žárlivosti! V náboženské symbolice se žlutou barvou vyjadřuje duchovní odpadlictví, je to barva kacířů, barva Jidáše, který zradil Ježíše Krista. Ve středověku se žlutá stala barvou hanby, byli jí označováni žebráci, malomocní a prostitutky, žlutou se pomazávaly dveře zrádců a tak bych mohla pokračovat. Barvou lásky je odjakživa barva červená! Barva krve. Barva života. Červená barva nám dodává vitalitu, podporuje správnou funkci imunitního systému, zrychluje puls, zvyšuje srdeční a  dechovou činnost, a  proto se zákonitě používá jako symbol milostného vztahu, symbol lásky. Bosonožský poeta si ale trval na svém: barvou lásky je žlutá. Dokladoval mi to hned tím, že je to také nejjasnější teplá barva s povzbuzujícím účinkem, napomáhá uvolnění, svobodnému vývoji a komunikaci při navazování kontaktů. A svoji sečtělost se pak snažil náš lokální básník dokladovat znalostí již citované řecké mytologie, v  níž zlatá jablka symbolizují nesmrtelnost a lásku. Už jsem se nadechovala a  chtěla mu v  rámci našeho intelektuálního sporu zopakovat, že právě spor mezi řeckými bohyněmi o jedno z těch zlatých jablek vedl až k Trojské válce a že právě z  toho vzniklo rčení „jablko sváru“, když tento náš „svár o  význam barev“ náhle přerušil: „Přines někomu smutnému, rozladěnému a rozhádanému jasnou kytici plnou žlutých květů a uvidíš, jak těžké je ubránit se úsměvu.“ A když jsem na něho překvapeně a beze slova hleděla, ještě smířlivěji dodal: „A víš co, přidej do těch žlutých ještě pár červených!“ Poznáte, co tím chtěl básník říct? Helena Koudelková XVII. ročník, číslo 3, březen 2016 Bosonožský zpravodaj, občasník, náklad 1 200 ks Tiskne se pro městskou část Brno-Bosonohy, číslo 3/2016 vychází 15. 3. 2016 Číslo povolení Ministerstva kultury ČR – registrační značka – MK ČR E 12122 Vydává statutární město Brno, městská část Brno-Bosonohy, Bosonožské nám. 1, 642 00 Brno-Bosonohy, IČ: 44992785−24. Grafická úprava: Oldřich Bartoš, počítačová sazba - www.bartossazba.cz, tisk: CCB, spol. s r. o., Okružní 19, 638 00 Brno Redakce: Mgr. Helena Koudelková, Ing. Daniela Kalná, Martin Blahák, Miroslava Marečková. Redakce si vyhrazuje právo na zkrácení a stylistickou úpravu textů. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Vydavatel není dle § 5 zákona č. 46/2000 Sb. zodpovědný za obsah reklam. Texty reklam nejsou bez vyžádání zadavatele korigovány. Obsah příspěvků nevyjadřuje vždy stanovisko redakce. Foto na titulce Radka Kovaříková (ze soukromého archivu). Foto a text na zadní straně obálky Vladimír Koudelka. Příspěvky a ohlasy zasílejte na adresu: ÚMČ Brno-Bosonohy, Bosonožský zpravodaj, Bosonožské nám. 1, 642 00 Brno Termín uzávěrky: poslední den v měsíci e-mail: zpravodaj@bosonohy.cz www.bosonohy.cz Inzerci vyřizuje Jarmila Dočekalová, tel.: 547 422 701, jarmila.docekalova@bosonohy.cz

bosonožský zpravodaj 3/2016

1

co se děje sport kultura tiráž školka, bosa od čtenářů mč bosonohy z radnice úvodem škola,

Úvodem