XIV. ročník, číslo 3, červenec 2013

 Bosonohy a svatý Florián v Českém rozhlase V úterý 18. června odvysílal Český rozhlas Brno rozhovor redaktora Josefa Veselého s historičkou Milenou Flodrovou. Paní Flodrová nám laskavě poskytla svoje podklady, které s jejím vědomím uveřejňujeme.

Ono to všechno naše dnešní rozhlasové povídání vlastně způsobilo jedno významné výročí, které si připomínají právě v  tomto měsíci červnu občané Bosonoh. Přesně před třemi staletími, tedy v  roce 1713, tam totiž byla na městečku – přesněji na náměstí – vystavěna a vysvěcena kaple sv. Floriána. Pravda, ta původní kaple ve své prvotní podobě už tam nad školou sice nestojí, protože byla v roce 1854 rozšířena, trošku přestavěna a upravena, ale na svém místě zůstala. Bosonožané mají plným právem opravdu pádný důvod k  oslavám. Přejme jim to a  pro úplnost ještě dodejme, že ta původní kaple sv. Floriána si pořídila v  roce 1753 varhany, jež by tedy letos slavily 260 let, kdyby se ovšem byly dochovaly. To se nestalo a  při úpravě kaple v  roce 1854 byly nahrazeny novými. Dodejme ještě, že zvony s hodinami jí vytvořil Mistr hodinář Bílek z Rožínky v roce 1865 a když byl jeden zvon zrekvírován za I. světové války, nahradil ho nový, který tam dodnes je. Musíme dodat, že koncem 19. století byla dokonce snaha přeměnit tuto kapli na kostel, ale z toho sešlo. Musím říci, že patrocinium sv. Floriána, tedy zasvěcení kaple nebo kostela, není v Brně tak časté. Jednu kapli sv. Floriána mají sice ve Slatině – dokonce ještě o  10 let starší než je ta bosonožská, protože ji v roce 1703 dal postavit Karel Norbert Leopold hrabě Liebštejnský podle projektu Domenica Martinelliho, ale ta není tak velká jako ta bosonožská. A  pak jsme měli ještě kostel sv. Floriána, který stál až do roku 1960 na dnešním Faměrově náměstí v  Brně-Černovicích, ale který tedy už neexistuje, i když si myslím, že je to velká škoda. I ten vlastně vznikl také původně jako kaple, ale zase o  pět let později než kaple v  Bosonohách, tedy v roce 1718. Černovickou kapli však v roce 1823 zasáhl blesk a poničil ji. Z ní pak v roce 1897 vznikl zajímavý kostel sv. Floriána v novogotické podobě. Po silném poničení na konci II. světové války v letech 1944– 1945 byl sice ještě opraven, ale už 2. 4. 1960 zbořen a Černovicím tak zbyla jen studna sv. Floriána s parkem okolo a boží mukou na Mírové ulici. Ostatně mi jistě dáte za pravdu, že na některých brněnských domech (např. na

bosonozskyzpravodaj@centrum.cz

České č. 7) mají i  sošky sv. Floriánků, jak jim říkají, právě jako ochránce domu před požárem. Vrátíme-li se však k  Bosonohám, musím dodat, že nemají jen kapli sv. Floriána, ale i jeho sochu (ono v  Bosonohách už od středověku poměrně často hořelo!), a to sochu přímo monumentální. Sv. Florián je ve zbroji římského vojáka se štoudví v  ruce, z  níž leje shora na plameny vodu. Na podstavci sochy je relief hlavy lva s  otevřenou tlamou, z  níž z  vodovodní trubky od roku 1898 vytékala voda do napajedla koní. Musím dodat, že Bosonohy vůbec mají uměleckých památek opravdu přehršle (uveďme alespoň ještě sochu sv. Jana Nepomuckého, sousoší Nejsvětější Trojice, dva památníky obětí světových válek, dva pomníky: nacisty popraveného Vlastislava Kroupy a  učitele Františka Bašného, sedm křížů z 19. století (vesměs zbudovaných a věnovaných rodinami Čoupkových, Gabrielů, Dočekalů, Kiliánů a  Melounů), a  dokonce i dva památné stromy (dub Troják na rozhraní Žebětína, Kohoutovic a  Bosonoh a  tzv. Kiliánovu lípu na Pražské ulici). A tady jsme u jádra pudla toho našeho dnešního povídání: Právě onen sv. Florián a  jeho výročí v  Bosonohách nás inspiroval k  tomu, abychom se dnes podívali trochu zpět do minulosti na to, jak v  Brně řádil od středověku tzv. červený kohout, neboli jaké velké požáry z minulosti Brna známe a co se proti nim dělalo. Proč? Inu, proto, protože sv. Florián je – jak známo – patronem hasičů a ochráncem proti ohni vůbec. Ale to si musíme ještě říci aspoň pár slov o tom, kdo to skutečný sv. Florian, ano, s krátkým a – vůbec byl. Už jsme říkali, že bosonožská socha sv. Floriána ho zpodobňuje ve zbroji římského vojáka. Právem. Sv. Florian (jak uvádějí Životy svatých) byl skutečně plukovník římského vojska v  roce 304 po Kr. v  tzv. Cetii, dnes Zeiselmaueru v  Dolním Rakousku, a  byl, jak jinak, horlivý křesťan. Sám se proto dobrovolně připojil ke svým vojákům, jímž velel, jež byli právě pro křesťanství vězněni v Laureacu (Lorchu) u Enže v Horních Rakousích a dal se také uvěznit, protože se veřejně ke křesťanství přiznal. Císařský náměstek Akvilin ho sice přemlouval, aby poslouchal císařských rozkazů a víry se vzdal, ale to on odmítnul s tím, že vojenské příkazy poslouchat bude, ale do víry si mluvit nenechá. Byl za to zmrskán a odsouzen k utopení s kamenem na krku. I když ho nikdo (ani sám kat) shodit do řeky nechtěl, našel se až jeden zločinec, který to udělal za odměnu. Proto prý je sv. Florian spojován s onou vodou, která je, jak známo nejstarším účinným prostředkem k  uhašení ohně a  požárů vůbec.

 Milčovo kolečko se opět roztočilo Cyklistická benefiční akce nazvaná na počest bosonožského furianta Miloše Hrazdíry MILČOVO KOLEČKO se po roční odmlce vrátila. Do Bosonoh přijeli lidé z celého Brna i z okolí, reprezentaci měla Praha, přijeli Pavel Doležel a legendární trenér Pavel Vršecký, a vlastně celá republika. Svoje zastoupení měly samozřejmě i  Bosonohy, ať už v  pořadatelském týmu, mezi návštěvníky doprovodného programu s Jožkou Černým, Jaromírem Hniličkou, Radkem Rettegym a nebo přímo mezi závodníky. Ti se při prvním zahřívacím kole zastavil u  domu Miloše Hrazdíry na Hoštické, kde moderátorka České televize Barbora Černošková nalila k  přípitku osmdesátiletému zakladateli Dukly Brno Františku Jursovi, jednomu z  prvních Milčových trenérů, a  dalším osobnostem „Hrazdírovu prémiovou“ slivovici z  roku 2007, ve kterém se v  Bosonohách připomínalo jedno z  jubilejí Miloše Hrazdíry (vítězství ve všech třech závodech mistrovství republiky v roce 1982). Po symbolickém projetí jednoho kolečka se mohlo už závodit. Někdo jel na čas, někdo jen pro radost. Ve stojedenáctičlenném startovním poli byli mladí i  starší, synové Miloše Hrazdíry Milan a  Michal se svými syny, jubilant Jursa, ale také tři vítězové Závodu míru – Jan Smolík, Ján Svorada, Pavel Padrnos a další cyklistické osobnosti. Včetně olympijského vítěze Jiřího Dalera, který předával čokoládové medaile těm nejmenším. Skleněné pamětní s logem Milčova kolečka pak dostávali z rukou Františka Jursy jednotliví vítězové a  přítomné osobnosti – např. Čestmír Kříž z  Bosonoh, ale třeba i  ti, kteří pomáhali s  organizací akce. Za všechny ze Senior klubu Bosonohy převzala medaili předsedkyně Milada Olejníková a  dostali ji i  rodiče jednoho ze strůjců akce, Miloše Dočekala. Letošní Milčovo kolečko 2013 se konala mj. pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje a  primátora Brna a  věřme, že se ve čtvrtek 8. května 2014 sejdeme v Bosonohách opět při sportu a dobré zábavě… Helena Koudelková Foto: Igor Zehl

Paní Flodrová ještě dodala, že svátek sv. Floriána je vždy 4. května, a pak už se vydala do minulosti Brna po stopách oněch požárů. Za připomenutí historie naší obce a za veřejnou prezentaci děkujeme Českému rozhlasu Brno a paní Mileně Flodrové! Helena Koudelková, za redakci a za občany Foto Vladimír Koudelka

7